Vzpomínka 2: Setkání

24. února 2014 v 15:53 | Ania |  Resurrection of creed
Yo, tady vám přínášíme další kapču našeho AC fanfictu. Ano, my, páč to píšu na střídačku s Eliss. Tahle kapitola je její výtvor, ačkoli je to zveřejněno u mě.


Nic není pravda...

V hlavě mi zněla slova stále dokola jako ztracená ozvěna. Byla hlavním krédem mého...našeho, cechu. Bůh ví, proč mě rozum nutil je neustále opakovat jako prosebnou modlitbu.

...všechno je dovoleno

Znal jsem ta slova. Každý od nás je znal, tak proč mám tu potřebu nad nimi neustále dumat. Ta nutkavá potřeba zjistit, jestli se mi nesnaží něco říct, byla už nesnesitelná. Když to řekl Vladimovi, mému prakticky jedinému "skutečnému" příteli. Byl to podivím. Jeho rodina žije na Ukrajině a z toho co mi říkal, se účastní krvavých protestů. Poté co se dozvěděl o mém problému, zeptal se, co je to za matroš, kde jsem ho sehnal a jestli mu nedám taky. Není nad kamarády, kteří vás vždycky podpoří, že?
Podle toho co říkal velmistr, usadíme se v Monteriggioni na delší dobu. Podle některých učňů, tu prý zůstaneme napořád. Nevěděl jsem přesně, jestli je to právo to, co chci, nebo ne. Ale stále je to lepší než zkorumpované Spojené státy. Tady alespoň vaří z pravého jídla.
I když bylo po pohřbu už nějakou dobu, mistři nám stále dávali víceméně volný program. Neustále se zavírali ve vile a horlivě diskutovali na téma jablka, ochrana, využití, zneužití, pauza na oběd, zničení, káva, uschování. V tomhle pořadí.
Dneska pršelo. Vzduch byl vlhký a chladný a já toho hodlal po dnech úmorného horka využít a uvolněně jsem se procházel po uličkách a sem tam se zvědavě podíval do oken.
Zaposlouchal jsem se do zvuku padající vody a mých tenisek, dopadajících na mokrý povrch, když jsem uslyšel škodolibý posměch za mými zády. Stál tam Ronin, jeden z učňů. Byl o tři roky starší než já, krátce před obřadem přijetí, za pár měsíců z něj měl být plnohodnotný asasín. A navíc je to má osobní noční můra.
"Na procházce, Jasone?"
Postavil jsem se do obranné pozice a přivřel oči, "Možná. Potřebuješ něco?"
"Ohohó, tak chlapeček si bude vyskakovat?" chrchlavě se zasmál a spolu s jeho třemi věrnými patolízaly se rozešli směrem ke mně.
"Možná bych ti měl pořádně zmalovat ciferník, co říkáš? Aby si se naučil, jak se má správně projevovat úcta výše postavenému."
Pohrdavě jsem se zasmál, "A právě z proto nevidím důvod, proč bych tě měl vůbec zdravit."
Oči se mu zúžily do zuřivé linky, "Tak za tohle ti vytřu prdel šrapnelem, bastarde!"

****

Odplazil jsem se k nejbližší lavičce a ztěžka oddechoval. Ronin si na mně máknul, to je pravda. Rozbitý nos, podlité levé oko, natržený ret, rána na hlavě a hromada v oblasti zad a břicha, když do mě kopali. Cítil jsem alespoň mírný pocit zadostiučinění, že mě se ten nos spraví, ale on ho bude mít křivý už nadosmrti, jako důkaz toho, že evoluce občas udělá nějakou tu botu.
Lavička byla schovaná pod okrajem střechy, takže na mě alespoň nepršelo, ale byla mi zima a stupňovalo se to. A byl jsem v obavách, že v tomhle stavu daleko nedojdu, takže tu nejspíš i přenocuju, pokud mě někdo nenajde.
Najednou se mi ale objevila ta slova. Nic není pravda, vše je dovoleno. Koutkem oka jsem postřehl postavu oděnou v bílém, jak se usadila na lavičku vedle mě.
"Máš kuráž," jeho hlas zněl jako z obrovské dálky, "ale ani ta někdy nestačí k tomu, aby tě uchránila před osudem bolestného utrpení, než ty modřiny zmizí."
Kývl na mě, hlavu měl schovanou pod kapucí.
"Musíš se naučit odhadnout hranici svých možností. Když nemůžeš nepřítele porazit silou, přelsti ho."
Ten stejnokroj. Takový nosili asasíni v dobách jejich největší slávy. V dobách křížových výprav Richarda Lvího srdce. V dobách největšího velmistra řádu všech dob. Že by karneval dorazil i sem?
"Kdo jste?"

"Tvůj nový mistr, řekl bych. Ale můžeš mi říkat Altaire, pokud na to máš odvahu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | 24. února 2014 v 19:46 | Reagovat

Achááá!!!
Ale víš co to znamená? Že jsi na řadě!! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama